Historie školy a obce Ostrožská Nová Ves:


  Krátce z historie školy ...
  Historie obce Ostrožská Nová Ves ...
  Historie obce Chylice ...
  Významní rodáci z Ostrožské Nové vsi ...
 

  Krátce z historie školy:     
   - Podle novoveské kroniky, kterou vedl pan farář Mořic Luska, byla v Nové Vsi škola již roku 1772. Naproti tomu Dr. Vladimír Teťhal uvádí, že v Nové Vsi vznikla škola již v 15. století. Od doby třicetileté války (1615-1643) v místě škola nebyla, a tak děti zvlášť nadané navštěvovaly školu v Ostrohu. K obnově školy došlo v souvislosti se založením lokálního kaplanství roku 1751. V následujícím roce 1752 je doloženo jméno prvního učitele - Jana Chalupky. Jeho nástupcem byl učitel Matouš Bém, za působení kterého byla zavedena "povinná" školní docházka. Do školy však docházelo nepatrné procento dětí. Výuka se omezovala na tzv. "trivium"- na čtení, psaní, počítání a náboženství. Dalšími učiteli byli Jan Hasta, Josef Sedláček, Karel Marek a František Miklík. Tehdejší školní budova s bytem pro učitele stála v místě dnešní staré školy č.153. Budova staré školy, kde se momentálně vyučují děti 1. stupně, byla postavena v roce 1854.

   - Roku 1904 byla vystavěna nová budova školy. Chlapci byli umístěni na škole nové, děvčata zůstala na škole staré. Prvními žáky nové školy byly děti narozené v roce 1899. Nadučiteli byli pan František Miklík na škole chlapecké a Josef Veřmiřovský na škole dívčí. Teprve po 18 letech výstavby nové školní budovy bylo v roce 1922 jednomyslně obcí novoveskou a chylickou usneseno požádati o zřízení školy smíšené měšťanské v Nové Vsi.

   - Žádost byla příznivě vyřízena a dne 1. září 1922 počalo se vyučovati na škole měšťanské v Nové Vsi. Jejím ředitelem byl jmenován pan Karel Krčma, dosud odborný učitel na měšťanských školách v Uh.Ostrohu.

   - Roku 1932/33 chodí do zdejších škol 518 dětí a sbory učitelské mají 16 členů. V srpnu 1922 obecní zastupitelstvo souhlasilo se zřízením živnostenské školy pokračovací. Jejím ředitelem byl jmenován pan Karel Krčma. Roku 1932 však byla zrušena a žáci byli odkázáni na návštěvu živnostenských škol v obcích sousedních. Důvodem zrušení byla úsporná opatření státních úřadů a také nedostatečný počet žáků. Od té doby se v roli ředitele vystřídali: Josef Sobol, Jan Hruška, Jindřich Balcar, Josef Balcárek, Milan Jelínek, Lubomír Oujezdský, Svatopluk Hofman. Od roku 1992 je ředitelkou paní Miroslava Vajdíková.

   - Nejdelší dobu zde působili učitelé: Josef Věřmirovský, František Gajdoš, Josef Sedláček, Václav Černý, Ignác Adam, Jan Jelínek, Anděla Špačková, Josef Botek, František Zornický, Františka Vrbíčková, Miroslava Kolmanová, Drahomíra Šálková, Marie Muchová.

   - Dne 30. srpna 2003 byla vedle staré budovy školy slavnostně otevřena nová přístavba. Od školního roku 2003/2004 navštěvují žáci 1. a 2. stupně školu společně. Bývalá budova 2. stupně byla předáná obecnímu úřadu k demolici.

   - Novoveská škola byla a je na výši a má trvale dobrou úroveň. O tom svědčí řada diplomů z různých soutěží a olympiád, naši žáci se bez problémů dostávají na střední a vysoké školy.

[zdroj: http://www.uh.cz/ostrnves]
 

  Historie obce Ostrožská Nová Ves:      
   - Ostrožská Nová Ves zv. také Nová Ves nad Moravou, do roku 1924 Nová Ves u Ostrohu, leží v rovinatém pásmu údolí řeky Moravy, v nm. v.176 m, 3 km sv. od Ostrohu. Ř k. fara, pošta od roku 1871, zdravotní i matriční obvod v místě.

   - Názvy obce : Longenczyl 1258, Langcile 1301, Longa villa 1323, Lankczeil 1364, Nowa Ves 1464, Nowa Wes 1571, Neudorf 1718, Neudorf, Nowa Wes 1846, Ostrožská Nová Ves 1924. Severně od obce v trati Padělky je důležité paleolitické naleziště kamenných nástrojů, klů a kostí mamutů. Tamtéž osídlení s keramikou a nástroji kultury volutové, malované a eneolitu, bronzové doby, halštacké, latenské, římské a slovanské.

   - Obec nepochybně vznikla jako rurální doplněk Uherského Hradiště a její počátek proto nutno položit do let 1260-1270. Slula nejprve Langzeile - dlouhý řádek - Dlouhá ves - a byla již v r. 1315 podřízena městskému právu hradišťskému. Ves sama náležela ke kunovickému statku, ale oddělila se a vytvořila na krátkou dobu zvláštní statek. Za husitských válek zpustla, ale byla obnovena před r. 1466. V roce 1550 Alena Konická ze Švábenic přijala svého manžela Zikmunda Helta z Kementu za spolumajitele Nové Vsi a dalších vesnic. Zikmund Helt předal v r. 1554 týž statek Arklebovi z Kunovic, čímž opět splynul s kunovickým statkem. V letech 1550-1592 tu sídlil na svobodném dvoře Jan Leva z Brozánek.

   - V r. 1592 se zjistilo v Nové Vsi 99 osídlených. Z lánu se odevzdávalo o Jiřím 28 gr., a o Václavu tolikéž, o vánocích za hlásku 2 gr., podymného 1 gr. 2 den., na naturáliích 2 měřice ovsa, jednu husu, 6 slepic a 16 vajec, s povinností odvozu 12 vozů dříví k palivu, jinak roboty nebyly časově určeny.

   - Celkem získávala vrchnost ze vsi na gruntovním platě 115 zl., 14 gr. 1/2den., z luk 181 zl., 27 gr. 3 den., jedno tele poctové, 198 měřic ovsa, 99 husí, 11 kop a 22 kusů slepic, 8 kop a 54 vajec a odvoz 345 fůr dříví. Obec měla povinnost vyšenkovat 6 beček vína a tři řezníci odevzdávali vcelku 3 kameny přepuštěného loje. Desátek z vinohradů náležel vrchnosti, která tu měla dvůr.

   - Útrapy zakusila vesnice v 17. století, zejména v r. 1663, kdy byla vypálena stejně v l. 1704-1705 znovu vypálena. Podle lánského rejstříku se v obci v r. 1671 zjistilo 25 lánů 10/64 a 65 osídlených domů, 15 nově osídlených, 6 nově pustých a 10 pustých starých; čili z 96 domů bylo 16 pustých; z polí 665 měřic I. třídy, které byly nově obdělány, 510 měřic I. třídy starých pustých a vinic bylo 292 měřic.

   - Podle terenziánského katastru bylo tu v polovině 18. století 3693 měřic orné půdy, 22.4 měřice zahrad, 46 měřic pastvin, 293.3 měřic vinohradů a 17 chalup. V obci existoval dvůr o rozloze 454 měřic orné půdy, 113 měřic pastvin, 1.7 měřice zahrad, a louky dávaly 114 fůr sena a 17 fůr otavy. Robotou bylo povinno 17 půlláníků dvěma koňmi 3 dny v týdnu, 1 půlláník jedním pěším 4 dny v týdnu, 25 čtvrtláníků dvěma koňmi 2 dny v týdnu, 4 čtvrtláníci dvěma voly 2 dny v týdnu, 7 čtvrtláníků jedním pěším 3 dny v týdnu, 16 podsedníků jedním pěším 3 dny v týdnu a 7 malých podsedníků 2 dny v týdnu - čili robotní povinnost se vztahovala na 77 poddaných; podle olomoucké matriky tu bylo v druhé polovině 18. století 869 dospělých a 245 dětí česky mluvících. Cholera řádila v r. 1831, 1836 a 1866.

   - V r. 1843 se ve vesnici shledalo 733 mužů, 835 žen, celkem 1568 osob, bydlících ve 256 domech a 355 bytových jednotkách, z nichž 352 se zabývalo zemědělstvím a 3 rozličným zaměstnáním.

   - Po stránce třídní se napočítalo 101 čtvrtláníků s 11-12 jitry, 8 osmerníků s 6-8 jitry, 26 podsedníků s 5-6 jitry, 106 podruhů, ostatní tvořili chudinu.

   - V katastru bylo 1568 jiter polí, 728 jiter luk, 31 jiter zahrad, 26 jiter vinic, 366 jiter pastvin, 365 jiter nízkého lesa, 8 jiter polí s ovocným stromovím, takže se celkem napočítalo 3092 jiter. Chovalo se 216 koní, 194 krav, 59 kusů mladého dobytka a 116 vepřů; přes vesnici vedla silnice z Uh.Hradiště, vybudovaná v r. 1820 do Ostrohu; na trh se odvážely výrobky do Veselí. V r. 1853 při požáru vyhořela téměř celá obec; obcí projel první vlak v roce 1887. Na počátku tohoto století vznikla družstevní mlékárna, která se rozrostla, že náležela k největším v kraji. V r. 1928 přijala 1 185 000 litrů a částečně je zpracovala na sýry. Za druhé světové války soustředila velkovýroby ze zrušených menších mlékáren.

   - V katastru obce hospodařil lichtenštejský velkostatek Uherský Ostroh se dvorem v Ostrožské Nové Vsi o rozloze 169 ha a částečně zasahoval dvůr Kunovice o celkové rozloze 264.50 h, které byly do pozemkové reformy pronajaty bratřím Mayům. Při parcelaci dvora v ONV v r. 1923 bylo 113 drobných rolníkům z obce přiděleno 73 ha, zbytkový statek o výměře 75 ha vyměřený, byl předán do vlastnictví Fr. Charusovi, po roce 1948 byl statek rozparcelován. Z kunovického dvora dostalo 14 občanů 8 ha. V roce 1900 obnášel katastr obce 1196 ha polí, 305 ha luk, 17 ha zahrad, 0.76 ha vinic, 51 ha pastvin, 312 ha lesa; v obci se napočítalo 194 koní, 830 ks hovězího dobytka a 674 vepřů.

   - Za prací do Ameriky od r. 1907 do r. 1929 odjelo celkem 212 osob.

   - Fara v obci existovala asi již v době předhusitské a udržela se i v 15 století. V 16 století se stala protestantskou, neboť v r. 1580 se stal zdejším farářem Pavel Kyrmezer, luterán, který přišel z Uh.Brodu, a byl v roce 1583 vystřídán Bonifácem Beninkarou; v r. 1603 byl farářem Daniel Virga. Bylo tu také rozšířeno habanství. V r. 1592 tu měli tito třitčtvrtilán. Dne 23. února 1621 vypálila jejich dům císařská vojska a habáni byli vypuzeni. V době třicetileté války fara zanikla a obec byla přifařena k Uh.Ostrohu. V r. 1751 byl zde ustaven expozita uherskoostrožský, v r. 1774 byla zřízena kuracie, která byla v r. 1855 povýšena na farnost. Přifařeny Chylice.

   - Dnešní farní kostel sv. Václava z roku 1770 s barokním interiérem a třemi oltáři; zvýšení věže a obnova interieéru byly provedeny v letech 1947-1949. S farou současně existovala asi i škola v době předhusitské, v 16 století se stala protestanskou, poté zanikla, znovu byla obnovena v druhé polovině 18 století, v r. 1791 se tu připomíná triviální škola, před první světovou válkou byla tu chlapecká obecná škola a dívčí. Měšťanská škola vznikla v obci v r.1922, při níchž byla zřízena živnostenská škola pokračovací; školou sem byly přiškoleny Chylice a Ostrožská Lhota.

   - Hasičský spolek vznikl v obci v r. 1897, čtenářský spolek v r. 1887, Sokol v r. 1923, Orel v r. 1920, Domovina v r. 1923, Otčina v r. 1935, Sportovní klub v r. 1932, Okrášlovací spolek v r. 1934, Ovocnický spolek v r. 1935, Rybářský spolek před r. 1896, Záložna v r. 1889.

   - V zahraničím odboji bylo 9 zdejších občanů, z nichž 3 padli. 4 občané zahynuli v koncentračním táboře.

   - Socializace zemědělství začala v roce 1951, kdy bylo založeno JZD - většinové v r. 1958 - přejmenované na JZD Mír, jedno z nejlepších v kraji, nositel řádu práce, od r. 1976 JZD Uherské Hradiště.

   - V roce 1963 obnášela jeho výměra 1101 ha, z toho tvořila 832 ha orná půda, 3 ha zahrady, 211 ha louky a pastvin, ostatní 49 ha.

   - Lichtenštejnské lesy byly po r. 1945 zestátněny; jsou součástí polesí Kunovice a závodu Buchlovice.

   - Z 3940 obyvatel náleželo v r. 1961 k dělnictvu 2404 osob, 758 k ostatním zaměstnancům, 464 k zemědělským družstevníkům, 314 osob k jednotlivě hospodařícím rolníkům.

   - Zdravotní středisko bylo v obci vybudováno v r. 1950.

   - V peněžnictví působila zde v r. 1948 Záložna - Kampelička, v r. 1953 byla agenda předána jednatelství Státní spořitelny.

   - Školskou reformou byla v r. 1948 změněna měšťanská a v r. 1961 na ZDŠ. V r. 1978 byla do provozu uvedena nová budova mateřské školy pro 120 dětí, zbudovaná v akci “Z”. V této akci bylo vybudováno koupaliště, autokemping, kino pro 250 osob, dále vodovodní a kanalizační síť i nové veřejné osvětlení.

   - V letech 1953 - 1955 byla vybudována provozovna zabývající se těžbou štěrkopísku, jehož přeprava se provádí pomocí vlečných a tažných remorkérů. Z části jezera vzniklého při těžbě štěrkopísku bylo vybudováno přírodní koupaliště.

   - Při združstevňování řemesel se v obci ustavil v r. 1950 Dřevopodnik, okresní průmyslový podnik Uh. Hradiště a montované stavby, n. p. Brno.

   - Podnět ke zřízení lázní dal v roce 1902 novoveský rodák dr. Fr. Botek. Myšlenku podporovali starosta obce Tomáš Boček a radní Josef Hůsek, a tudíž 29. června 1903 byla otevřena první lázeňská budova se 6 kabinami a čekárnou. Lázně dostaly název Novoveské sirnaté koupele. Po úspěšné sezóně byly hned v následujícím roce lázně rozšířeny o další 3 kabiny. V r. 1929 bylo v lázních již 22 kabin; nové rozšíření pochází z r. 1936. Přijížděli pacienti ze vzdálenějších míst, lázně byly znovu přestavěny a hlavní budova dostala nadstavbu. Nová etapa lázní nastala po roce 1948. Přibyly objekty sloužící k ubytování pacientů. V dubnu 1966 byly lázně zařazeny pod správu v Luhačovicích, což přispělo k realizaci komlexní lázeňské péče.

   - Obecní znak: dubová větev se žaludy PECZET OBECNI NOWOWESKA
   - Matriky: 1782, předtím Uherský Ostroh
   - Pozemkové knihy: 1836
 

  Historie obce Chylice:      
   - Chylice se rozprostírají v rovině při silnici vedoucí z Uh. Ostrohu do Kunovic v n v. 178 m. Svůj název odvozují od nerovného terénu katastru, což znamená chylec - křivý, nakloněný, nahrblý.

   - Názvy obce: 1343 de Chylecz, 1359 Chilecz, 1372 Gehilecz, 1397 villam Chylize, 1448 u Chylec, 1463 Chilczie, 1518 na Chylize, 1592 Chilicze, 1671 Chylitz, 1846 Chilitz, Chilze, 1872 Chilitz, Chylicz, 1881 Chylic, 1924 Chylice.

   - V letech 1343-1348 byli majiteli vsi Sezima a Mrakeš z Chylic. V r. 1376 držel půl vsi Hereš z Chylic, kdežto druhou polovinu Chylic prodal před rokem 1371 Všebor z Rajce Frankovi z Kunovic. Dorota, vdova po Stachovi z Buchlovic odevzdala v r. 1384 svá práva na Chylicích Mirkovi ze Smrčan, který v r. 1415 právně předal půl Chylic, totiž 13 lánů, 3 chalupy, půl krčmy a dvůr Anně z Rožďálovic, vdově po Jaroslavovi ze Šelenberka. Také Jan z Říčan odevzdal v r. 1418 druhou polovici Chylic s dvorem Joštovi a Jaroslavovi bratřím ze Šelenberku. Jaroslav ze Šelenberku prodal v r. 1447 Chylice s dvěma dvory a s krčmou Burianovi z Vlčnova, jemuž v r. 1448 Jindřich z Kvačic smýtil les u Chylic, načež v r. 1466 Jiří z Vlčnova předal Chylice s příslušenstvím Jiřímu z Landštejna. Někdy před r. 1463 však koupil Chylice Jindřich Bařický z Veletin, čímž měly Chylice stejné držitele s Kvačicemi a pak s Ostrohem a staly se součástí ostrožského panství.

   - V r. 1592 bylo ve vsi 35 usedlých. Z čtvrtlánu se platilo o Jiřím 15 gr. 5 den., a stejně o Václavu, o vánocích za hlásku 2 gr., a v naturáliích 3 měřice ovsa, husu, 6 slepic a 5 vajec; čtvrtláník byl povinnen žnout 2 dny a přivézt 3 fůry dříví. Z celé vsi získávala vrchnost 34 zl. 6 gr. 2 den. gruntovního platu, 25 zl. 27 gr. z luk, 119 měřic ovsa, 30 měřic žita, 35 hus, 210 slepic, 5 kop a 47 vajec, 70 dní žňových robot, 105 fůr dříví a o velikonocích tele. Velkostatek tu měl rybník na 100 kaprů na 2 léta; byl tu dvůr, pivovar a proslulé vinohrady.

   - I na Chylice dolehly útrapy 17. a počátku 18. století, zejména v roce 1663, 1683 a 1704-1705. Podle lánového rejstříku měla obec v roce 1669 7 lánů 11/64; 28 domů bylo osídlených, 4 nově osídlené a 3 pusté, čili celkem 35 domů. V roce 1709 část obce vyhořela.

   - Podle tereziánského katastru bylo tu 1665 měřic orné půdy, 18.5 měřice zahrad, 32 měřic pastvin, louky dávaly 29.5 fůry sena, v obci bylo 13 chalup.

   - Podle olomoucké matriky bylo v obci v druhé polovině 18. století 235 dospělých a 97 dětí česky mluvících.

   - Robotou bylo v obci povinno 14 čtvrtláníků dvěma koňmi 3 dny v týdnu, 3 čtvrtláníci dvěma koňmi 2 dny v týdnu a 17 podsedníků jedním pěším 3 dny v týdnu.

   - Podle vceňovacího operátu z r. 1843 žilo v obci 264 mužů a 294 žen, celkem 558 osob, které bydlely v 96 domech o 132 bytových jednotkách. Podle sociální struktury byli 2 čtvrtláníci s 16-18 j. polí, 28 půlčtvrtláníků o 10-14 j., 3 osmiláníci o 8 j. a 17 podsedníků o 0.5-1 jitru; ostatní náleželi k chudině.    - Kromě 5 domů, které byly vybudovány z cihel, byly ostatní z nepálených cihel a byly kryty doškovou střechou.

   - V obci pracovala vrchnostenská pálenice se 2 dělníky, která produkovala 75 věder pálenky, k čemuž spotřebovala 50 měřic ječmene, 750 měřic brambor a 30 sáhů dříví. Chovalo se tu 89 koní, 82 krav, 23 kusů mladého dobytka. Řeka Morava měla četné meandry, které byly příčinou častých záplav (např. V r. 1920, 1930, 1939). Vesnicí vedla silnice z Uh. Hradiště do Ostrohu.

   - Katastr obce v r. 1900 čítal 777 ha, z nichž připadalo 353 na ornou půdu, 205 ha na louky, 13 ha na zahrady, 2.39 ha na vinice, 8.98 ha na pastviny, 155 ha na les; v obci se chovalo 80 koní, 277 kusů hovězího dobytka a 223 vepřů.

   - Do katastru zasahoval lichtenštejnský velkostatek dvorem v Uherském Ostrohu - celková výměra 490 ha - a dvorem v Ostrožské Nové vsi - 169 ha, které byly do pozemkové reformy v nájmu bratří Mayů. Při parcelaci v r. 1924 dostalo z Ostrožského dvora 39 drobných chylických rolníků 22 ha a z novoveských 7 občanů 10 ha.

   - Částečná kanalizace obce byla provedena v r. 1922, elektrický proud zaveden v r. 1931, místní rozhlas zřízen v r. 1946.

   - Potravní spolek Svépomoc byl v obci založen v r. 1901, Rybářský spolek v r. 1921, Domovina v r. 1923, Sbor dobrovolných hasičů v r. 1927, Sportovní klub vyvíjel činnost do r. 1944.

   - Lichtejnštejnský les v katastru obce byl v r. 1945 zkonfiskován - polesí Uh. Ostroh, Buchlovice.

   - Obec Chylice byla osvobozena současně s Ostrožskou Novou Vsí rumunskými jednotkami 27. Dubna 1945 (památník osvoboditelů byl postaven v r. 1946).

   - Obec byla spojena s Ostrožskou Novou Vsí 25. července 1949 jako její osada.

   - Obecní pečeť: ratolest se třemi listy a čtyřmi květy PECZET OBECNI DEDINY CHILIC
   - Matriky: od r. 1782 (Ostrožská Nová Ves)
   - Pozemkové knihy: 1745
 

  Významní rodáci z Ostrožské Nové vsi:     
Botek Fr., PhDr. , ThDr., 1864-1918 Překladatel z latiny. Vydal knihu Facta loquuuntur (1903).

Foltýn Jaroslav, n. 1911, akad. sochař.

Húsek Jan, PhDr, 1884-1973 Slovanský etnograf a dialektilog. Spolupracoval na díle Moravské Slovensko, redigované L. Niederlem, do něhož zpracoval kapitoly Zaměstnání lidu, Život v rodině a v obci, Vzdělání a povaha lidu, Strava. Vydal : Moravská vesnice Nová Ves u Hh. Ostrohu I., II. (Výročná zpráva gymnásia, Bučovice, 1914-1916), Sokolstvo a Slovanstvo (1924)m Národopisní hranice mezi Slováky a Karpatorusy (1925), Hranice mezi zemí Moravskoslezkou a Slovenskem (1932) a další. Mnohé studie zveřejnil v odborných časopisech a sbornících.

Skalík Fr., 1867-1904, básník, překladatel a spoluzakladatel Katolické moderny. Vydal sbírku básní Sursum corda! (1893). Posmrtně vyšla próza Moritulus (1905). Z hebrejštiny přeložil Žalmy.

Svrček Jaroslav B., nar. 1887, z. 1978 v Brně, publicista, výtvarný kritik a teoretik umění, nositel vyznamenání Za vynikající práci a Ceny země Moravskoslezské a Ceny osvobození města Brna. S Bedřichem Václavkem a Artušem Černíkem byl zakladatelem brněnského Devětsilu. Kromě článků a studií vydal několik monografií.

Štěrba Josef H., 1889-1971 v Uh. Hradišti. Jeden z předních kulturních pracovníků v Uh. Hradišti, který svými funkcemi stál v čele Družstva Slováckého divadla, Klubu přátel umění, Skupiny moravských knihomilů, časopisu Bibliofil, Slovácké filharmonie, Slováckého muzea, Jednoty Komenský a dalších institucí.

Zalubilová Antonie, nar. 1893, malérečka kraslic. Za svou uměleckou práci a propagaci tohoto umění doma a v cizině byla vyznamenány ministerstvem školství a kultury.

[zdroj: kniha UHERSKOHRADIŠŤSKO, Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, Slovácné muzeum v Uherském Hradišti, 1982]
 
     [datum poslední aktualizace: 15.10.2003]